logo
Analýza dne 21.6.2005

K tomuto dni došlo do projektu HOP celkově 12 pozorování z různých koutů České republiky. Protože se několika pozorovatelům podařilo spatřit celkem vzácné jevy, zaslouží si tento den speciální článeček.

Povětrnostní podmínky - 18. až 22. června bylo naše území pod vlivem oblasti vysokého tlaku vzduchu spojené s anticyklonou. Tato byla počátkem období dost výrazná stejně jako byla výrazná i ve výšce 500 hPa. Oblast vysokého tlaku zpočátku blokovala postup frontálních systémů až v dopoledních hodinách 22.6. jí prorazila (na našem území) studená fronta. V té době však už byla samotná oblast vysokého tlaku málo výrazná. Vysoká oblačnost před frontální oblasti dorazila do Čech v odpoledních hodinách 21.6., na Moravu pak spíše v podvečerních hodinách. Rozsáhlá oblast vysoké oblačnosti následovala též za frontou o den později a právě tato měla podstatný vliv na halové jevy tohoto dne.

Vlastní pozorování hal - mezi nejvzácnější jevy patřili Parryho oblouky a parhelický kruh. Zde je popis pozorování Jana Bartoníčka z Pecky: téměř všechny jevy (malé halo, horní dotykový oblouk, parhelický kruh) jasně až středně jasně viditelné a s duhovým zabarvením, obě parhelia protažena v parhelický kruh (jediný bez duhového zabarvení), u malého hala viditelné pouze slabé fragmenty, Parryho oblouk pouze jeden tvořící klenbu nad dotykovým obloukem.

Pozorování Martina Gembece z Jablonce nad Nisou: Nejprve jsem kolem 16. hodiny viděl nádherný duhový oblouk a náznak k němu přiléhajícího malého hala v jeho horní části. Také bylo vidět pěkné levé parhelium a slabší pravé. Levé parhelium se možná na chvíli protáhlo do části parhelického oblouku. Kolem 17. hodiny se ještě objevilo slabé levé parhelium a pak už nic. Kolem 19. hodiny bylo vidět opět slabší parhelia, která pak zmizela na hustém cirostratu (podobný hustý oblak zrušil odpolední halový jev). Spolu s nimi byly vidět dolní levý a pravý kus malého hala (na 4. a 8. hodině, odděleně od parhelií). Vypadá to, že možná bylo vidět i slabé parhelium nad Sluncem. Po půl osmé se parhelia vynořila znovu, tentokrát stále jasněji s nádhernými duhovými barvami. Pravé bylo lepší a mělo i výběžek vpravo. Nic jiného vidět nebylo, možná náznak halového sloupu.

Popis oblačnosti: Nejprve slabý cirrus, po něm cirostratus a právně v něm ty jevy v 16 hodin (SELČ). Pak silný cirostratus, možná altostratus. Pak vyjasnění a přísun dalších cirrů - nádherně natažených směrem k pozorovateli a vrhající stíny na západněji položeném cirro či altostratu. Později asi altostratus, prostě divné souvislé i nesouvislé oblaky. Ale na nich nádherná parhelia.

Jan Mocek z Lázní Bohdaneč zapsal: Okolo 19:00. Výrazné barvy bočních sluncí, zřetelné i bez slunečních brýlí, pravé parhelium přechází do bílého vodorovného pruhu, dá se rozlišit asi do vzdálenosti 5 stupňů ve směru od slunce.

Roman Maňák ze Ždánic: Obě parhelia byla s krátkými přerušeními viditelná po celou dobu a šlo zdaleka o nejvýraznější jevy. Poměrně jasná byla sice po celou dobu, ale chvílemi se zjasnila tak, že byla naprosto nepřehlédnutelná a zdobily je krásné barvy. Nejkrásnější bylo pravé parhelium od 17:30 UT po dobu asi 20 minut, kdy bylo krásně jasné s výraznými barvami a navíc nad ním a pod ním bylo protaženo do malého hala, rovněž poměrně jasného a stejně barevného. Malé halo bylo vyjma oblastí kolem parhelií velice slabé. Velice slabý byl také cirkumzenitální oblouk. Ten byl viditelný dvakrát, ale celková doba viditelnosti nepřesáhla 3 minuty. V prvním případě měl docela nepřirozené barvy se zvláštním mlhavým nádechem. Parhelický kruh byl viditelný kolem 17:25 UT směrem pryč od levého parhelia. Chvíli předtím bylo parhelium nejjasnější a jak se posunovaly cirry, které jej způsobily, tak se pomalu vynořoval parhelický kruh. V maximu měl délku asi 20°, na dvou místech byl přerušen a byl průměrně jasný. Dolní část halového sloupu byla spíše slabá a vydržela jen pár minut kolem 17:35 UT. I později tam snad byl přítomen, ale to už není jisté. Horní část byla poprvé spatřena v 17:50 UT a trvala asi půl hodiny, přičemž byla taky slabá. Nejvýraznější byl v 17:55 UT, kdy těsně nad Sluncem do výšky asi 2° nad něj, byl sloup celkem jasný, ale výš pak pokračoval už jen jako dost slabý. Postupně se jasná část ztratila a sloup byl přibližně rovnoměrně jasný.

Roman ještě přidává pozorování večer u Měsíce: 21:30 - 23:40 UT. Oba dva halové sloupy byly dost slabé, na výšku měly maximálně 5°. Delší dobu byl viditelný horní, který se zdál i výraznější.

Milan Třešňák z Prahy pozoroval jevy ve dvou intervalech: 17:00 - 17:15. Malé halo bylo vidět celé, ale bylo hodně nevýrazné, bíle zabarvené, nahoře krásně zjasněné dotykovým obloukem v duhových barvách. 18:00 - 19:00. Malé halo hodně nevýrazné, bíle zabarvené, nahoře zjasněné dotykovým obloukem v duhových barvách, parhelia poměrně jasná. CZO krásně viditelný.

Jan Kondziolka pozoroval halové jevy z několika míst (Krásná, Pražmo, Pržno, Frýdlant nad Ostravicí): zprvu se objevily parhelia jako plošné červené zjasnění na cirrostratu. Později po 20 hodině se přidal i halový sloup který s časem zesiloval (a parhelia slábla) ale stále jen spíše jako plošné zjasnění nad sluncem.

Martin Jankovič z Brna popisuje své pozorování takto: Den 21.5.2005 by se dal označit jako den velkého halového pozorování. Vše začalo poté co jsem se vrátil z obchodu z nový stativem a šel ho otestovat. Dal jsem foťák, namířil na slunko a zmáčkl. Podívám se na fotku a tam bylo levé parhelium. Zvedl jsem hlavu od stativu k obloze a všiml si poměrně jasných parhelií. V tu chvíli bylo jasné, že stativ nemá šanci na vyzkoušení. Vzal jsem okamžitě telefon a prozvonil kamaráda z Brna a chtěl jsem také prozvonit Patrika Trnčáka, ale mobil mi zdechl (čímž se mu omlouvám). Pozorování jsem zahájil kolem 18 hodiny. Konec byl až při západu slunce někdy kolem 20:30. Během této doby byly vidět obě parhelia. Dále se na chvíli ukázal horní dotykový oblouk, část malého hala, část parhelického kruhu a cirkumzenitální oblouk. (Pozn. Martin také viděl Parryho suncave oblouk. Jeho pozorování je převzato ze stránek: http://www.hala.unas.cz

Halové jevy dále pozorovali: Kateřina Jůzová z Prahy (pravé parhelium), Pavel Stys z Pardubic (přes den pravé parhelium a večer pravé paraselenium) a Martin Vilášek v Ostravě (pravé parhelium). Všem pozorovatelům děkuji za zaslané pozorování a Romanu Maňákovi za sepsání povětrnostních podmínek.

Patrik Trnčák.